Žena přibližně 35 let, silnější postavy, tmavé vlasy. Případ obíráme u ní v bytě, takže vidím sice uklizeno, ale neútulno. Je tu v podnájmu a investovat sem nechce. Je tu i její devítiletý syn u kterého stihne převést jeden "výchovný" výbuch. Odebírat případ u klienta doma může mít hodně výhod.

Při odebírání případu mluví s velkou intenzitou. Skáče z tématu na téma. Téměř nejde přerušit. Ač jsou to litanie, vypadá u toho celkem klidně a vyrovnaně. (Asi už si dlouho nemohla o svých problémech s nikým popovídat).

Potíže

Bojuje se synem - nemá k ní respekt. Strašně řeší minulost, peníze. Vyčerpává jí to. Roztěkaná, zapomíná, přetížená, utahaná. Rezignovala. Nedokáže odpustit rozvod. Před pár lety jí zemřela matka, která jí dávala velkou oporu. Bývalý manžel jí ponižoval. Nehádala se s ním. V práci podobně - kolegyně jí deptá, obviní jí z každé chyby. Z počátku to vypadalo jako šikana. Kolegyně jí píše vzkazy, co dělá špatně.

Přitahuji lidi, co jsou psychicky labilní. Mí přítelové - psychopat za psychopatem. Já jim dávala všechno, vycucali mě. Všechno jsem jim vyřizovala. Ve vztahu si nedokáži prosadit svoje. Ségra muže seřve a on jí ještě víc miluje. Když si můj partner vede svou, tak ho nechám. Nyní partnera nemám.

Bála bych se bydlet na vsi - samota, psychouši. Zkusili jsme to, ale já v noci nemohla usnout.

Hodně si sugeruji - např. vedlejší účinky léků. Všeho se moc bojím - výšky, pavouci, škvoři. Myši ne.

Přibírám na váze, ač moc nejím.

Dítě okřikuji hystericky i na veřejnosti. Párkrát to zkusím v klidu, a pak strašně vylítnu. Stydím se pak za to. Přes den neusnu - všeho se lekám, hlavně jestli je tu ten můj syn.

Výběr léku

Už při rozhovoru mě napadla Calcarea Carbonica - lék vyrobený z mořské škeble, jejímž tématem je ztráta ochrany, potřeba ulity (domova). Bývají silnější, mají fobie. Podrobnou repertorizaci jsem ani nedělal.

Kontrola po dvou měsících

Je užaslá z toho, že její bývalý manžel s ní teď mluví úplně jinak. (pozn: jiná energie, jiné vyzařování do okolí udělá svoje)

Energie je lepší. I lidé se ptají jestli někoho nemám, že jsem nějaká jiná.

Zmenšila se chuť na sladké.

Nepřipadá si už tak mimo.

"Cítím se jak mladá, že bych si třeba dala náušnici do nosu - taková jsem bývala před manželstvím, kdy jsem se cítila taková svobodnější."

Po léku byla nejprve hodně unavená (obvyklá reakce těla), pobolívala hlava, hůř se jí vstávalo.

Pak se únava zlepšila a objevilo se větší pocení. Taky měla pár dní pocit, že se po ní lidé na ulici dívají (pocit Calcarey).

Dále jí přepadala lítostivost. Opět bolesti hlavy, nevolnost. Nicméně se cítila zklidněná, jako omámená.

Po týdnu od podání léku se cítí v klidu a vyrovnaná.

Po dalším týdnu má dva dny kdy je podrážděná a bojí jí tělo (ač nebyla cvičit). Pak se zas vrací klid.

Po dalším týdnu už se cítí v pohodě, veselá, povídá si se synem.

Stále má teď hlad. Ale zhubla 4 kg.

dále se doptávám:

Co únava? Už ne.

Roztěkanost, zapomnětlivost, pocit přetížení, rezignace. To už je dobré.

Co kolegyně v práci? Teď se jí snažím neřešit. Dopis od ní si jenom přečtu - no a?

Závěr

Pacientka je v o poznání lepším stavu. Zvláště energie je nahoře, což vidí i okolí. Méně řeší věci, které jí dřív urážely a brala je pomalu jako šikanu. Jelikož si nestěžovala vyloženě na konkrétní fyzické potíže, není co porovnávat. Clacarey ale bývají zdravé do pokročilého věku.

S tím jsme léčbu ukončili.